První přípravnou vrstvou malby je imprimitura, taky je řazena mezi podmalby

Imprimitura má zvláštní postavení v přípravných vrstvách, každý malíř se na ni dívá jinak, někdo ji potřebuje a jiný ji nepotřebuje, někdo ji řadí do přípravných prací kolem podkladu a jiný ji zařazuje již mezi podmalby. Tyto názorové postoje nejsou důležité a taky to nejsou žádné střety, prostě každý máme jiné přístupy a zvyky. Povíme si o ní a hlavně zkuste imprimituru použít, abyste věděli, kdy vám může pomoci a co může přinést vaší malbě.

Imprimitura má několik funkcí

V úvodu uvádím že imprimitura je přípravná vrstva, ano. Upravuje naše vnímání plochy malby tím, že blokuje bílou barvu plátna, vlastně odstranuje přílišný tonální kontrast  bílého plátna, který naše vnímání barev výrazně ovlivńuje.
Druhou funkcí imprimitury je odstranění přílišné savosti šepsové vrstvy na podkladu. A do třetice od počátku malby může výrazně sjednocovat barevné pojetí, záleží na malíři, jak ji využije a kolik jí nechá prostoru.

Kdy imprimituru použít

Opravdu se vždy nepoužívá a je na každém malíři, aby se rozhodl, zda imprimituru, v tom kterém případě, použije. Jsme každý jiný. Malíř, který se například věnuje pouze krajinomlabě, nemusí imprimituru používat, převážně ji vynechá, přímo si motiv naskicuje, zafixuje a podmalbou pokračuje. Jiný postup je, zase například u portrétů – malíř nechce bílý kontrast plátna, proto si imprimiturou  zatónuje skicu, aby  získal pro další vrstvy jemnější nevýrazný kontrast na plátně, aby si sjednotil barevný tón.

Můj postup? Jsem raději, když mě ostrý kontrast bílého plátna neruší, z toho důvodu si často zatónuji podklad. Je to příjemnější a lépe se mi určují barevné tóny další malby.

 

A máme tady jeden důležitý moment k zapamatování

– imprimitura není vždy nutná.

 

Jakou imprimituru můžeme udělat při olejomalbě ?

– akrylovou

– olejovou – používá se více u techniky vícevrstevné

Akrylová imprimitura

Je to rychlá záležitost, akrylová imprimitura rychle zasychá a můžeme pak pokračovat v malování. Použijeme ji právě v tomto  případě, kdy potřebujeme její rychlé schnutí. Většinou si malíř naskicuje motiv, podle svých již předem udělaných přípravných studií a skic, takže již má jasno, jakou chce  kompozici. Skicu zafixuje lihovým fixativem, fixativ zabrání rozmazání skicové kresby a po několika minutách je plocha suchá. V tuto chvíli přicházíme s akrylovou imprimiturou, namícháme akrylovou barvu, jde o řídkou vrstvu, čili akrylovou barvu ředíme dostatečně vodou a naneseme stejnoměrně na celou plochu podkladu. To je jedna možností.

Taky je možné pouze, bez skicování, zatónovat plochu, barevně si zvolíme tón a natřeme celou plochu obrazu vrstvou imprimitury. A je možný i tento postup, že na šepsovanou plochu, opatřenou imprimiturou, můžeme si udělat skicu, tu zafixovat dobře fixativem a pak jim můžeme pokračovat podmalbou.

Další z možností je zatónovat plátno již při poslední vrstvě šepsu, gessa. Do akrylového šepsu přidáme akrylovou barvu, rozmícháme a šeps rozetřeme jak jsme zvyklí, tím se nám plátno i zatónuje do zvoleného barevného tónu.

 

Zapamatujeme si – Akrylová imprimitura může být do postupu

vložena kdykoliv před tím, než použijeme vrstvu obsahující olej.

 

Připomeňme si pravidlo: olejovými barvami můžeme malovat na vodou ředitelné barvy, které již zaschly, ale opačný postup není možný.

Olejová imprimitura

Olejová imprimitura je. Jak budeme postupovat? Když si naskicujeme náš motiv a zafixujeme  fixativem, počkáme až fixace zaschne. Plochu plátna mírně velmi malým množstvím olejem přetřeme, přebytek oleje odstraníme ještě pomocí suchého ubrousku, případně hadříku. Povrch je nyní mírně mastný. Barvu, kterou chceme použít si naředíme ředidlem a jemně ji rozetřeme po celé ploše, je to velmi řídká vrstva barvy. Počkáme den, dva, ředili jsme ředidlem, vrstva imprimitury bude brzy suchá. Pak se můžete pustit do podmalby. Nevýhodou jsou ty dva dny čekání.

ukázka , autor Caravaggio

Na obrázku vidíme dílo od Caravaggia, předkreslil si postavu a lehké zatónování olejovou imprimiturou si zajistil zmírnění kontrastu bílého podkladu a taky si ustálil kresbu, která se pak již nerozmazávala.

Jaký volíme odstín imprimitury

Odstín imprimitury se odvíjí od záměru malíře. Obvykle má olivový nádech, je to takový šedozelený odstín. Dosánete ji smícháním okru s troškou černé barvy. 

Není to ale pravidlem, můžeme zvolit zcela jiný odstín, například vhodným odstínem je umbra pálená. Nebo namodralý odstín, když je záměrem namalovat obraz v celkově studených odstínech. Často zvolím ještě teplejší odstíny barev (žlutá, siena pálená), když chci s navodit teplý zářivý den na obraze a podobně. V tomto případě malíř s imprimiturou počítá, jeho záměrem je, aby odstín imprimitury prosvítal do dalších vrstev.

Malujte a mějte se krásně.

 

Jsem malířka a lektorka olejomalby. Předávat zkušenosti a lásku k malování mi dává smysl.

Pojďte se mnou, povedu vás.

Marie Veselská