Návštěva místní galerie GALORI
Tuhle jsem navštívila jednu malou galerii u nás v Hodoníně. Majitelka je velmi příjemná, personál rovněž. Vkus a výběr děl je vynikající. Návštěvy této maličké prodejní galerie mi dělají dobře.
Prohlížela jsem si obrazy od mých oblíbených mistrů. Najednou do galerie vstoupil mladý muž. Velmi mladý muž, z pohledu mé maličkosti. Už to mě potěší. Mladý člověk a umění. Zajímalo mě, jaký si asi exponát vybere. Rozhlížel se a něco konkrétního hledal.
V jeho očích však rostlo zklamání. Rozpačitě se obrátil na personál: “ Prosím, nemáte obraz se slunečnicemi? Chci to pro babičku, moc si přeje obrázek se slunečnicemi.“
„Slunečnice, to je mi líto, víte tento motiv se dnes již moc neobjevuje, je to takové zprofanované téma, současní malíři nám již dlouho nic takového nenabídli. Neměl byste zájem, mám tady úžasný obraz s lučními kvítky, opravdu krásný, ten by se jistě taky líbil ?“ Podivila jsem se, co to slyším. Zvláštní názor, slunečnice jsou stálým trvale žádaným motivem, to si myslím já.
Mladík odmítl. Pro něj měly slunečnice význam hodně osobní. Škoda, pomyslela jsem si. Ten mladík teď půjde asi do velkého nákupního centra a najde tam natištěný obraz se slunečnicemi. Překousne velkovýrobní úroveň výrobku a zakoupí si tisk se slunečnicovým motivem a bude věřit, že i tak udělá radost své babičce. Ty slunečnice v babičce asi vyvolávají vzpomínky. Jsou pro ni důležité. Vzpomínky na mládí nebo na zahrádku u rodného domku. Kdoví, možná jí připomínají slunečnice někoho milého.
Zvláštní postavení mezi obrazy slunečnic mají slunečnice od Vincenta van Gogha, první motivy slunečnic ztvárnil jako volně položené ( 4 obrazy), pak vložil slunečnice do kameninové vázy – z tohoto motivu vzniklo 6 obrazů a následující rok namaloval ještě 3 obrazy se slunečnicemi ve váze.
V. van Gogh, Slunečnice, třetí verze v první řadě slunečnic ve váze.
Já osobně mám ráda z van Goghových slunečnic motiv volně ležících slunečnic.
Slunečnice, olej na plátně, 60X100 cm.
Slunečnice Vincenta Willema van Gogha (1853 – 1890) se do historie umění tak zapsaly, že žádné další je nedostihnou. Žádné další už nebudou takové. To jistě ne.
Ale mohou být jiné a přesto skvělé. Slunečnice je krásná, sošná a když se otáčí za sluncem má tu nejkrásnější barvu pozdního léta. Není křehká a něžná, není ani jemná, ani tajemná. Je prostě sama sebou, je svá. Každou chvíli svého růstu je zajímavá, i tehdy, když již odkvétá.
Milí mí přátelé kolegové malujte slunečnice. Udělají radost všem, to je jisté.