Kompozice v malbě

O obrazové kompozici mluvíme ve výtvarném umění. Komponenty tvoří celek. Kompozice je skladba, složenina, rozmístění, rozvržení, uspořádání, barevná a světelná skladba obrazu a sepětí s tvary obsaženými v obraze.

Prostorová kompozice 

Je to proces umísťování motivů do daného formátu či vymezené plochy tak, aby byl dosažen maximální optický efekt (napětí, vyváženost, klid, dynamika, stabilita, vyrovnanost, provokativnost, výjimečnost atd.).

Jak navrhovat kompozici

Někdo tvoří intuitivně, jiný si předem plánuje každý detail. Další pečlivě studuje „zlatý řez“.  Ať už jsou rozhodnutí vědomá či ne, nejsou nikdy náhodná. Každá součást díla, ať je to barva, tvar, velikost komponentů, může změnit jeho význam. Tomuto vnitřnímu rozvržení neboli skladbě výtvarného díla říkáme kompozice. Kompozice má zvláštní úlohu při výstavbě celé práce. Často se říká, že obraz může mít skvělé barvy, jisté tahy, ale pokud je špatná kompozice, dílo není hodnoceno jako dobré. Jinými slovy bez dobré kompozice to nejde. 

Obsah a forma

Je experimentálně ověřeno, že oko člověka nelibě cítí, jsou-li ve stavbě nejednotnosti, má vrozenou touhu po jednotě a pořádku. Kompozice má sjednocující a koordinující funkci a je výsledkem spojení obsahu a formy výtvarného díla např. obrazu, fotografie, užité grafiky, sochy a architektury.

Obsah tvoří to, co umělec chce vyjádřit.

Forma znamená způsob, jakým se umělec vyjadřuje.

Hmotné prvky výtvarného díla pomáhají organizovat konstrukci obrazu.

Příklad konstrukce objektů v obraze:                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    

Kompoziční  principy

Podobnost – rytmické opakování prvků a střídavé obměňování jejich částí.
Kontrast – charakterově různé tvary jsou stavěny do protikladu, vede to k dynamickému výrazu.
Konkurence – skládá se z obou předchozích, zdůrazněním některého z nich.

příklad podobnosti                                    

Obraz je plocha, prázdná plocha o ničem nevypovídá, dokud na plochu neumístíme objekt. Umístíme-li na plochu více objektů, vzníká mezi nimi vztah,  jejich rozmístění, velikost i tvar mění vztahy mezi nimi, na obraze vzniká pohyb, rytmus, dynamika. Divák sleduje, co se bude dít dál…. rozvíjí se příběh….

Prvky v kompozici

Rytmus – symetrie a asymetrie – rovnováha a nerovnováha – protiklady a souzvuky – proporce – pohyb – odstín – tón – sytost, světlo. To ani zdaleka nejsou všechny prvky, které kompozice může zahrnout.

Umělec může při organizování prvků používat různé strategie a systémy, objekty různě seskupovat, oddělovat, vyrovnávat, vrstvit, přibližovat, otáčet, překrývat, odlišovat, rozmísťovat do iluzorního prostoru v popředí a pozadí a vytvářet tak různé vztahy a vazby mezi prvky kompozice.

Pro začátek sledujte, zda vámi navržená kompozice se vám líbí, zda sami nevnímáte nějaký nesoulad, zda vaše oči se pohybují stále po obraze, zda ve vás obraz nevyvolává rozčarování. Zda vám vše přijde přirozené. 

Děkuji, že čtete tyto řádky.